Anna Putnová

Deníček opravdové půlmaratonky

1/2maraton byl zážitek! Představte si 9 500 běžců, vybíhalo se za zvuku Vltavy, kolem stovky fanoušků, hrály kapely, organizace skvělá. Časem 2:40 asi neoslním, ale v tom vedru to byl výkon a… taky mám co zlepšovat. Moc děkuji všem, kteří mne povzbuzovali a pomáhali radou. V mém případě je běh týmový sport, díky Vám.

25. duben 2011

Půlmaraton obrazem: VideoTOP 2011/04 (od 2:12) zde.

Deníček budoucí půlmaratonky III.

Zbývá 5 dnů do závodu.

Nemám naběhané objemy, jak lamentuje trenér, ale zase jsem odpočatá a na běh se docela těším. Taky se bojím, že mě budou bolet kolena, hlava, třísla, píchat v boku nebo všechno dohromady a ještě něco dalšího. Běh Lužánkami jsem absolvovala s chutí, časem, který neoslní, ale uspokojí. Manžel o mému závodnímu stylu říká, že vypadám, jako kdybych běžela už od Maratonu. Doporučuje lehký klus, něco jako běh pod praporem revoluce.

Revoluce je to, že se ve svém pozdně středním věku vydám na trať s dorostenkami, které trénují v atletických oddílech. Pravda, moc jsem si jich na trati neužila, brzy jsem už viděla jenom jejich zadečky. Atmosféra závodu byla ale výborná. To se musí zažít.

No a jak je to s kolegy poslanci?

Bída to je. Ještě v zimě byli plni elánu a odhodlání. S blížícím se termínem 1/2maratonu se mi chodili omlouvat, hezky jako ve škole, to jsem ocenila. Tak jsem zvědavá, kolik nás nakonec půjde na trať. Sportuje jich hodně, tak jsem doufala, že bychom třeba štafetově poskládali 5 družstev – to by bylo 20, to znamená decimaci poslanců. Problém vidím v tom, že páni poslanci jsou prestižní typy a nemají ten správny sportovní postoj: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. No a dámy to moc nebaví.

Možná je taky chyba ve mně a je třeba ještě zapracovat na propagaci. Milý deníčku, za týden ti povím, jaké to bylo.

27. březen 2011

Deníček budoucí 1/2maratonky II.

Něco k Marathónu. Staří Řekové měli trénované běžce jako rychlé kurýry, něco jako DHL. Využíváni byli pro přenos vojenské zprávy. To byl také případ Řeka Feiddipidése. Ten běžel pro vojenské posily, nejdříve z Atén do Sparty. Sparťané ale slavili náboženský svátek a posily nevyslali. Tak běžel přes Athény do Marathónu, aby tuto zprávu sdělil. Zjistil ale, že Athéňané v bitvě vítězí. Tuto zvěst pak do 38km vzdálených Athén doručil a vyčerpáním zahynul. Tolik legenda.

Když se v roce 1896 uskutečnily 1. olympijské hry v Londýně, byl zařazen i tento běh. Délka byla stanovena na 39km. Ale aby běžec doběhl před tribunu, na které ho vítala anglická královská rodina, musel se běh natáhnout na dnešních 42,195km.

Od toho je teď odvozena i délka 1/2maratonu. S historií každý nakládá, jak se mu zachce!

Původně byla maratónská trať určena pouze mužům. Když se však postavila na start žena, pořadatelé se ji pokoušeli násilím odtáhnout z trati. To způsobilo velký zájem médií a snad i díky tomu byl v r. 1972 start na této trati povolen i ženám.

Milý deníčku, trénuji pravidelně, třikrát týdně. Trenér Pavel pravil, že není třeba dlouhých tras, tak běháme 5-6km a o víkendu zařazujeme 10km.
Tréninkový plán je dokonalý, jenom já to kazím. Po rovince to jde, ale kopec neufuním. Moje velkolepé plány budí ohlas, všichni se mě nevěřícně ptají: „A ty to fakt uběhneš?“

To ještě nevím, ale evidentně je to pro ostatní motivace. Když to taaahle zvládne, tak já taky. A o to přece jde.

Pořadatelé 1/2maratonu by mě měli ocenit minimálně jako propagátorku. Už jsme si s trenérem taky dali cíl – být mezi prvními, třeba i v poslední desítce.

27. leden 2011

Takhle vypadal můj trénink očima kameramanů: VideoTOP 2011/02 (od 5:48) zde.

Deníček budoucí 1/2maratonky I.

Začalo to krvavě. Test krve ukázal zvýšené hodnoty cukru a další zhoršené parametry. Nezměnila jsem stravovací návyky, ale životní styl.

Přibylo shonu, stresu a ubyl čas na pohyb. Moje kamarádka je specialistka na výživu a řekla: „Dám tě do pořádku, ale musíš se hýbat.“

Nejsem úplně pánem svého času, a tak se mohu rozloučit s týmovými sporty, s halovými sporty a všemi typy, které vyžadují sparing partnera či blokovaný prostor.

Takže výběr se hodně smrštil – na chůzi, běh či cyklistiku. Tu si nechám na léto a začnu běhat.

Naštěstí mám kolegu – sportovce, maratónce a běžeckého nadšence. Jmenuje se Pavel a slíbil, že půl roku mohu běhat s ním.

Tak jsme v listopadu začali. 20 minut. Tedy po 5 minutách jsme zařazovali minutu chůze. Víc jsem neudýchala.

No, a abychom měli nějaký cíl, řekli jsme si – 1/2maraton – 2. dubna v Praze. Je to ambiciózní cíl a taky kus štreky. Ale náročné cíle mám ráda, začalo mě to bavit. Nadšeně jsem o svém pinožení vyprávěla všem známým. Je to pro mne natolik silný pocit, že si to nemohu nechat pro sebe. Bláznivé nápady se snadno šíří. Získala jsem další přátele či kolegy, kteří to zkusí. Těší mne, že se přidali kolegové z Parlamentu. Někteří z přirozené soutěživosti, někteří jsou bytostní sportovci a ostatní z hecu. A abych neobtěžovala svými běžeckými zážitky kamarády, rovnou to budu psát na zeď. Svoje dojmy i obavy.

Trenér Pavel vidí moji běžeckou budoucnost dobře. Pravil:
„Frekvence kroků dobrá, teď ještě natáhnout krok.“ Tak to budu zkoušet a doufat, že při tom nenatáhnu bačkory.

15. leden 2011